Podbořany - OSPOD - zkušenosti a informace

Jak působí odbor sociální a zdravotní v Podbořanech?

1. Stížnost na podjatý postup OSPOD:

Dne 23.9.2021

Vážení,

podávám tímto stížnost na postup zdejšího OSPOD, který vyslýchal mého syna pouze za přítomnosti matky, bez mé přítomnosti, po dlouhodobějším pobytu syna u matky.

Byl jsem spolu s nezletilým Adamem Hodinou (***) a jeho matkou pozván na společné jednání na OSPOD na den 20.9.2021. Z tohoto jednání jsem se e-mailovou zprávou dne 3.9.2021 z pracovních důvodů omluvil a zároveň opakovaně požádal o respektování § 6 odst. 2 věty první správního řádu. Cesta do Podbořan pouze za účelem jednání je pro mne časově i finančně zatěžující, když je možné jednání uskutečnit jindy, bez této zátěže navíc. Uvedl jsem, že do Podbořan pravidelně jezdím pro svého syna, např. 23.9.2021 nebo 30.9.2021, kdy syna přebírám v 17 hodin. Uvedl jsem, že jednání je tedy možné uskutečnit předtím, bez vynaložení dalších finančních a časových nákladů spojených s cestou. V tomto konkrétním případě jsem pro urychlení komunikace uvedl i to, že odpověď mi postačuje zaslat e-mailem. Podání bylo přijato zdejším úřadem pod číslem jednacím 21585/2021.

Přestože mi do dnešního dne nebylo doručeno žádné pozvání na nový termín jednání, s velkým překvapením jsem se dnes po převzetí mého syna od něj dozvěděl, že byl dnes společně se svou matkou na jednání na zdejším OSPOD. Tento postup považuji za extrémně diskriminační a manipulativní ve prospěch matky, kdy aniž bych o jednání věděl a mohl se jej též zúčastnit, zde byl syn vyslýchán pouze za přítomnosti matky, pouze pod jejím vlivem, v jejím domovském místě, navíc po 10 dnech strávených pouze s matkou. To mělo bezesporu významný vliv na jeho postoje.

Žádám proto, aby byl dožádán i pohovor s nezletilým pouze za mé přítomnosti, v době mé péče (tedy některý pátek) na OSPOD Praha 3, v jehož obvodu se se synem v době mé všednodenní péče nacházíme. Do doby, než budou k dispozici pro vzájemné srovnání protokoly z obou pohovorů, žádám, aby z jednostranně vedeného pohovoru pouze za přítomnosti matky nebyly činěny žádné závěry, vyhotovovány žádné zprávy určené dalším subjektům, apod.

Adámek s bratříčkem z otcovy strany

2. Podání stejného otce, který chce pečovat o svého syna a matka mu v tom brání:

Dne 14. října 2014

Věc: Stížnost a námitka podjatosti

Podávám tímto stížnost na postup Městského úřadu Podbořany, odboru sociálního a zdravotního.

Tento odbor má zajišťovat sociálně-právní ochranu mého nezletilého syna Adama. Jeho matka, Iva Švábíková, byla ochotna se nechat oplodnit s tím, že dítě nebude mít otce ani zapsaného v rodném listu. Uváděla: „Přesto jsem přesvědčena o tom, že i tak bude šťastné, že mu časem vše vysvětlím.“ Poté, co jsem jí zdůraznil, že mám zájem o své dítě pečovat a vychovávat jej, ať my dva spolu budeme, či nikoliv, tvrdila, že s tím takto souhlasí. Navázali jsme dokonce partnerský vztah. Počali jsme spolu dítě a nějakou dobu jsme společně i žili v Praze (byť několik dní v týdnu provozovala svůj kosmetický salon Studio Pygmalion v Podbořanech).

Posléze se však sama rozhodla společnou domácnost opustit a klást si podmínky pro to, abych mé dítě mohlo být se mnou. Přestože odešla ze společné domácnosti, začala odmítat s Adámkem jezdit do dosavadního společného bydliště v Praze, případně tyto cesty podmiňovala finančními částkami. V současné době odmítá zcela, aby syn do svého pražského domova jezdil. Toto odůvodňuje smyšlenými záminkami, jako je údajná větší plačtivost Adámka apod.

Protože mám opravdový zájem o své dítě pečovat, navrhoval jsem paní Švábíkové, abychom uzavřeli dohodu o společné péči. Toto však odmítla a prohlásila, že bude trvat na své výlučné péči. Ta však vůbec není namístě, jestliže o dítě chtějí a mohou pečovat oba rodiče.

Městský úřad Podbořany, odbor sociální a zdravotní (dále jen „úřad“) v dané věci nejedná nestranně. Staví se na stranu matky, přestože například Ústavní soud připomíná, že nejlepším zájmem dítěte je, aby bylo především v péči obou rodičů, a to buď společně, nebo není-li to možné, pak každého zvlášť (I. ÚS 2482/13).

Úřad však podporuje výlučnou péči matky a svou podporu zdůvodňuje nepravdivými argumenty. Vychází pouze z tvrzení sociální pracovnice Marcely Martinovské o tom, že bych dítěti místo kojení podával umělou stravu. Toto tvrzení je nepravdivé. Naopak jsem opakovaně deklaroval, že mám zájem, aby Adámek dostával mateřské mléko.

Tomu jsem přizpůsobil i svůj návrh, kdy jsem navrhoval Adámka v současné době ponechat každou noc u matky a přebírat jej pouze v některých dnech s tím, že by i v této době dostával s sebou mléko od matky. Jednalo by se tedy pouze o občasnou změnu způsobu krmení, nikoliv o změnu jeho složení – tedy bez újmy pro dítě. K takovému podávání mateřského mléka přistupují v současné době rodiče poměrně často, a to nejen v případě pracujících matek.

Úřad však způsob podávání mléka postavil před veškeré další potřeby dítěte. Zejména pak před potřebu budování úzkých rodinných vazeb se svými nejbližšími, tedy zejména s oběma rodiči. Ve svém pražském domově by Adámek mohl navazovat kontakt i se svým bratrem Kájou.

Úřad podal Okresnímu soudu v Lounech dne 6.10.2014 vyjádření, v němž zcela nepravdivě uvádí, že „kojení je právem dítěte, které je zakotveno v čl. 24 Úmluvy o právech dítěte“. Takové právo však ve skutečnosti zde obsaženo vůbec není. Naopak úmluva obsahuje v čl. 7 právo dítěte na péči rodičů (nikoliv pouze jednoho rodiče) již od narození, v čl. 8 právo na zachování rodinných svazků, v čl. 9 právo, aby dítě nemohlo být odděleno od svých rodičů proti jejich vůli, a v čl. 18 zásadu, že oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte.

Je samozřejmé, že v ideálním případě je nejlepší naplňovat veškeré potřeby dítěte v maximální míře. Jestliže však rodiče nežijí spolu (když v tomto případě odešla ze společné domácnosti matka), ideální řešení bohužel neexistuje. Je proto nutné hledat alespoň takové, které dostatečně naplní různé potřeby dítěte. Nikoliv pouze jednu z potřeb, kterou si účelově vybral úřad na úkor ostatních a takto podpořil matku v její snaze o „připoutání si“ Adámka k sobě.

Úřad zašel v podpoře matky až tak daleko, že soudu navrhl svěření Adámka do výlučné péče matky dokonce až do doby pravomocného skončení soudního řízení (jehož délku nikdo není schopen odhadnout). I soudkyně měla nakonec dostatek rozumu na to, aby se situaci snažila upravit (dosud pouze nepravomocně) pouze na období několika nejbližších měsíců. Je zřejmé, že dítě je na počátku života, kdy se dynamicky vyvíjejí i jeho potřeby.

Jednostranná podpora péče pouze jednoho z rodičů ze strany úřadu a navíc jeho snaha dlouhodobě tuto situaci zafixovat jsou v rozporu s tím, jak má orgán sociálně-právní ochrany dětí jednat. Podle ust. § 5 zákona č. 359/1999 Sb. „předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči“. Zde však úřad vzájemné právo rodičů a dítěte na rodičovskou výchovu a péči nechrání, respektive chrání pouze u jednoho z rodičů.

Pouze na okraj uvádím, že manipulativní přístup úřadu se projevil i při mém nahlížení do spisu dne 13.10.2014. Při něm se pracovnice Jana Rottová bránila zachytit v protokolu z jednání má vyjádření. Naopak se mi snažila předestřít k podpisu text protokolu obsahující předem připravená má údajná vyjádření, která jsem však nepronesl.

Ze všech uvedených důvodů podávám i námitku podjatosti úřadu, který zjevně není schopen vykonávat sociálně-právní ochranu dítěte nestranně, ale při své činnosti straní jednomu z rodičů.

Jedním z důvodů může být i ten, že paní Iva Švábíková v rámci svého místního kosmetického salonu poskytuje služby pracovnicím Městského úřadu Podbořany. Existuje zde tedy mezi nimi dlouhodobější osobní známost a klientské až přátelské vztahy. Z tohoto důvodu žádám, aby sociálně-právní ochranu Adámka zajišťoval jiný obecní úřad.

16. října 2014 se vedoucí odboru spolu s jeho podřízenými vyloučili z projednávání a rozhodování ve věci nezletilého. Chování matky se však nadále zhoršilo. V tom, aby Adámkova matka připravila dítě o péči druhého rodiče, jí pomáhá advokátka Ivana Spoustová. Ta je nechvalně známá obdobým postupem i vůči jiným otcům (viz například článek Výpověď matky: Temné pozadí spolupráce Pešan - Spoustová - Uváčiková - Kantůrková).

I my s dcerou Lucií jsme měli tu možnost okusit hořkou trpkost následků zásahů a stranění ve prospěch matky. Připomínky otců se na OSPOD Podbořany, shodně jako v Rakovníku, neberou stejnou vahou jako připomínky od matek. Když se tam matka přestěhovala k příteli p. Slachovi, na pouhých 5,5 měsíců, než z důvodu jeho rozchodu musel dům prodat, měla nás na starosti paní ing. Frelichová. K její práci mohu sdělit, že mi úředně chtěla zakázat vzít dceru na vyšetření PPP – předškolní, pedagogicko-psychologické vyšetření, které je takřka povinné.

Dále na jednom sezení mě nabádala, abych se vzdal práva dítěte ve prospěch maminky, ale toto její tvrzení mi odmítala dát do protokolu jednání OSPOD. Za 5 měsíců nebyl OSPOD Podbořany schopný zařídit přístup II. rodiče do školky v ul. Hlubanská. Lucie nevěděla, co se děje a ředitelka MŠ, mám za to, že paní Hagarová, nechtěla mít problémy s maminkou, tak mě do MŠ taky nepustila. OSPOD věděl, že má dcera i otec nárok na zodpovědnost obou rodičů při doprovodu do MŠ, avšak nekonali.